Snížení emisí metanu a zamezení kácení lesů
V úterý v Glasgow proběhla klimatická konference OSN, na které se mimo jiné projednávalo, jak docílit snížení emisí metanu. Plán představili prezident USA, Joe Biden, společně s předsedkyní Evropské komise, Ursulou von der Leyen a kanadským premiérem Justinem Trudeau. Světoví lídři dále vyzvali k zamezení kácení deštných pralesů. Na konferenci vystoupila i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
Ke snížení emisí metanu až o 30 % by mělo dojít do roku 2030 oproti roku 2020. K tomuto závazku přistoupily země, které představují 70 % celkového světového HDP a 50 % celkových emisí tohoto plynu. Kanadský premiér přislíbil snížení emisí tohoto plynu až o 75 % oproti roku 2012.
A proč je snížení emisí tohoto plynu tolik důležité? Vědci se shodují, že v důsledku vypouštění plynu do atmosféry dochází k značnému oteplování celé planety. Pokud se v globálním měřítku nezmění celé chování světa, planeta se oteplí až o 2,7 °C. Klíčové je snížení úniků metanu v energetickém sektoru, díky kterému by se podařilo zmírnit množství skleníkových plynů v atmosféře. Dostupnost moderních technologií v tomto směru hraje velikou roli a je považováno za nejsnazší řešení.
Jak uvedla agentura Reuters, dalším velkým problémem je ocelářský průmysl, který je jedním z největších zdrojů emisí oxidu uhličitého na světě. Světoví lídři jako Británie, USA, Indie nebo i EU sdělili, že budou usilovat celosvětově o zvýšení výroby oceli bez emisí. Padla i dohoda o sdílení čistých technologií v energetice a dopravě. Tato cesta znamená celosvětově vysoké náklady, které by měla snižovat vysoká produkce technologických novinek, jako v případě solárních panelů či LED žárovek.
Problematika odlesňování
Vzhledem k celosvětovému úbytku lesů se projednávala i tato problematika, o které se světoví lídři dohodli, že je v plánu dokument, v němž se zváží do roku 2030 zvrátit úbytek světových lesů. K dohodě hodlá přistoupit více než sto států, na jejichž celkovém území se rozkládá více jak 85 % světových lesů. Mezi nimi například i Brazílie a Indonésie. Dalším závazkem těchto států je poskytnutí finančních prostředků na ochranu a obnovu lesů ve výši více jak 19 miliard USD.
Uvolnění těžby dřeva v Kongu
Ruský prezident, Vladimír Putin, který osobně nebyl přítomen a však v nahraném prohlášení uvedl, že Rusko se k dohodě připojí. Budou přijata opatření, která pomohou zachovat lesy. Na území Ruska se nachází téměř jedna pětina světových lesů. Uhlíkově neutrální ekonomiky by chtělo dosáhnout do roku 2060. Ze strany států jako je Nizozemsko, USA, Británie, Norsko a další, byl přislíbeným finanční obnos v hodnotě 1,7 miliard USD na pomoc původním obyvatelům tropických lesích. Nicméně podobné sliby, které měly zabránit celosvětovému odlesňování, již v minulosti zazněly. Dosáhnout se jich nepodařilo. Bohužel se i nadále kácení lesů ekonomicky vyplatí.
Slovenská prezidentka Čaputová podotkla, že i přes to, že snaha o uhlíkovou neutralitu je zde již mnoho let, ale od cíle je naše země ještě daleko. Podle Andreje Babiše nepřinesla konference žádné novinky. Uvedl, že stanoviska, stejně tak jako snaha všech států, jakož i kladený důraz na ně, zůstává stejný.
Velký problém představuje Čína, která patří k největším producentům emisí skleníkových plynů. Prezident Si Ťin – pching se summitu nezúčastnil. Plánem je dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060. Dle nově naměřených hodnot však toto by nemělo zabránit k oteplování planety, což je velikým zklamáním. I přestože Čína ve velkém investuje do zelených technologií, stále velkým problémem zůstávají uhelné elektrárny. Čína jich má největší podíl na světě. A do roku 2025 má v plánu postavit stovky dalších, což je v rozporu s předchozími plány. Zpravodajka České televize, Barbora Šamalová uvedla, že je to vše důsledkem velkého rozvoje v 90. letech, kdy vyrostlo mnoho nových továren, které se pochopitelně neřídily žádnými regulacemi. I přestože dnes již neexistují, kontaminace vody i půdy zůstává veliká. Z těchto důvodů trpí obyvatelé značnými zdravotními problém, které vedou až ke vzniku rakoviny.
Růst cen energií
Na summitu zazněl i problém celosvětového růstů energií. Biden poukázal na to, že i proto je důležité rozvíjet čistou energetiku. Hlavním nástrojem pro snižování emisí skleníkových plynů je systém obchodu s jejich povolenkami. V jeho rámci mají tak firmy omezené množství povolených emisí. V důsledku toho vzniká tlak na technologické inovace a energetické úspory. Europoslanec Alexander Vondra však vidí problém s vynucováním závazků, vzhledem k tomu, že celá Pařížská dohoda stojí na dobrovolnosti.